Břeclavsko - rekonstrukce
a výstavba vodoospodářské infrastruktury
v povodí řeky Dyje
PROJEKT CCI 2004/cz/16/C/PE/016

V Břeclavi je v současné době vybudována jednotná stoková síť, která odvádí odpadní vody z převážné části města do městské ČOV. Z důvodu špatného technického stavu je nutno rekonstruovat část kanalizace včetně shybky pod Dyjí. V části města bude vybudována nová gravitační kanalizace s čerpacími stanicemi.

Součástí podprojektu „1 Břeclav – ČOV a kanalizace“ je shybka pod Dyjí včetně dvou odlehčovacích komor a rekonstrukce čerpací stanice „Dubič“, kanalizace a odlehčovací stoka v ulici U Stadionu. Dále nová kanalizace ve Staré Břeclavi v ulicích Na Ostrově, Zahradní, Nábřeží Antonína Dvořáka a Rybářské uličky, kde je navržena jednotná kanalizace. Odpadní vody z tohoto povodí jsou sváděny do čerpací stanice a výtlakem přepravovány do stoky v ulici Na Pěšině. Další ulice, ve kterých bude rekonstruována kanalizace, jsou ulice Říční, Pastevní, U rybníka a Hřbitovní. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou na stokách v ulici U rybníka a Hřbitovní rovněž navrženy čerpací stanice. Bude provedena i rekonstrukce kanalizace v ulicích Jiráskova, Husova, Riegrova, Žižkova, náměstí Petra Bezruče, Fintajslova, Sladová a Lázeňská. Dojde i k rekonstrukci odlehčovací komory na Dolní Luční v Poštovné včetně části přívodní stoky a škrtící tratě.

Na všech nových stokách budou provedena odbočení pro kanalizační přípojky, na rekonstruovaných stokách budou všechny přípojky přepojeny. Součástí stavby jsou i nezbytně nutné přeložky stávajících inženýrských sítí a opravy komunikací.

Město Břeclav má již částečně rekonstruovanou ČOV pro 50 500 ekvivalentních obyvatel (dále EO), na její rekonstrukci přispěla Evropská unie z fondu PHARE.
Předpokládá se, že rekonstrukcí mechanické části ČOV dojde ke zvýšení účinnosti této části technologie a snížením množství znečištění přicházejícího na biologickou část ČOV dojde i ke zlepšení účinnosti celé ČOV.

Doplněním nádrží na biologické odstraňování fosforu bude možno snížit množství dávkovaných chemikálií a tím dojde ke snížení objemu chemického neživého kalu v systému, což spolu se zvýšením objemu nádrží zlepší provozní hodnoty celého aktivačního procesu.

Realizací dešťových zdrží spolu s vyšším průtokem přes biologickou část ČOV za deště dojde k výraznému snížení ročního množství nečištěných odpadních vod za deště do recipientu.

Separátní zahušťování produkovaných kalů na ČOV zlepšuje kvalitu kalové vody a tím opět snižuje zatížení biologického stupně ČOV. Snížením množství kalu ve vyhnívací nádrži dojde k úspoře energie potřebné na vytápění. Aby bylo možno odvodněný kal využít v zemědělství, bude v případě potřeby hygienicky zabezpečen smícháním s práškovým vápnem.